JSI TAKÉ NĚKDY BOJOVNICE nebo jen stojíš tiše v koutě?

Nedávno jsem se s Adélkou dívala na disneyovku ALADINA a od té doby mám tuhle písničku pořád v hlavě a často si ji pouštím a i zpívám ať už v české nebo anglické verzi.

Mám ráda pohádky a mám ráda odvážné ženy, které se staví svému osudu čelem a jsou v mindsetu tvůrce a nikoliv oběti.

JASMÍNA
hrdinka této pohádky – nechce být tou, která jen přihlíží, ale dokonce si troufá vládnout lidu a celé zemi v době, kdy je nemyslitelné, aby sultánem byla žena.

A JÁ?
Často dokážu přijímat věci, tak jak přicházejí a překážky a těžkosti beru ve svém životě jaké výzvy, které mě mají něčemu naučit a někam mě pousnout.
Ale kdo mě zná, tak ví, že dokážu být i bojovnicí za věc, které věřím a za situace, které mi dávají hluboký smysl. A protože jsem ve znamení berana, tak mám i potřebnou energii a odvahu svého cíle dosáhnout!

Jasně! Stojí to spoustu úsilí a vlastního odhodlání a taky pevně věřit v dosažení cíle! A někdy i poprosit Vyšší moc o podporu! Ale výsledek stojí vždycky za to! Ten pocit vítězství a radosti, že se zdařila správná věc a že jsi pomohla tam, kde bylo třeba a těm, co tě potřebovali! Ten pocit miluju !!!!

A JAK JSI NA TOM TY?

Jsi také někdy bojovnice nebo jen stojíš tiše v koutě?

NĚMÁ – Aladin

Jediná z vln, která spláchnout mě má,
proud který táhne mě ke dnu.
Zlomená jsem, zas nesmím nic říct,
když svůj hlas v bouři zvednu.

Kde slzy jsou
a proč jsem pouhou loutkou?
Proč jen vůli mou
hned zesměšní urážkou?

Jen slova splétám,
zle smějí se mým větám,
klepu se a v duchu sténám,
ústa má nemohou být němá!

Pravidla jsou věčná, berou mi dech.
V kamenech závazný příkaz.
Oslov nás krásou a slova si nech.
Dnes překvapí vás můj hlas.

Proč mám
být jenom pouhou loutkou?
Zkus roubík mi dát!
Zlomit vůli pevnou mou!

Kdo slov se vzdává?!
Do rukou zbraň dává
těm, kdo nám krutě vládnou!
Ústa má nemohou být němá.
Němá!

V bouři plout mám!
V její sílu doufám!
Kdo potichu by toužil?
Ústa má nebudou dál němá.

Do klece mě zavřít nech!
Zemřít jak ptáček nehodlám!
Zlomená jsou moje křídla zlatá.
Vzlétat, zářit mám!

Nebem hlas můj zaznít má
v tichu krásném?!
Proč mě pokorou chceš ubít?!
Nezkrotná jsem!
V těchto dnes ústa všech jsou němá.
Němá!

Chci dýchat!
A dusí mě dnes tvůj roubík!
Nic mě s ďáblem nezasnoubí!
Ústa má nebudou dál němá!
Ústa má nebudou dál němá.
Němá!